Co je pod zubní sklovinou a proč to důležitě víte

Prasklá zubní sklovina není jen estetický problém. Pod ní se skrývá celý svět, který může zásadně ovlivnit váš zdravotní stav, a to i bez bolesti. Mnoho lidí si myslí, že když nebolí zub, je vše v pořádku. To je nebezpečný mýtus. Pod zubní sklovinou se nachází citlivé tkáně, které jsou zranitelné - a jejich poškození může vést k nevratným následkům.

Co je vlastně zubní sklovina?

Zubní sklovina je nejtvrdší tkáň lidského těla. Skládá se především z minerálů - 96 % je hydroxyapatit, což je forma vápníku a fosforečnanů. Je to jako přirozený průhledný štít, který chrání zubní dřeň a zubní nerv. Neobsahuje žádné cévy ani nervy, proto sama o sobě nebolí. Ale když se poškodí, přestává být ochranným panelem. Pod ní už to začíná být složité.

Pod sklovinou je dentin - měkčí vrstva, která obsahuje tisíce mikroskopických trubiček. Tyto trubičky vedou přímo k zubnímu nervu. Když je sklovina poškozená, teplé, studené, sladké nebo kyselé potraviny mohou tyto trubičky stimulovat a způsobit ostrou, krátkodobou bolest. To je první varovný signál.

Co se děje pod prasklou sklovinou?

Když se sklovina praskne - a to může být i jen jemná trhlinka - vstupuje dovnitř bakterie. Nejčastěji Streptococcus mutans, která je odpovědná za kazy. Tyto bakterie se začnou živit cukry a vytvářet kyselinu. Ta postupně rozkládá dentin. A protože dentin je mnohem měkčí než sklovina, kaz se šíří rychleji, než si lidé obvykle myslí.

Prasklina také umožňuje vniknutí potravy a zbytků, které se zde zadrží. Výsledkem je zánět, který se může rozšířit až k zubnímu nervu. Když se dostane do nervu, vzniká pulpitida - zánět zubního nervu. Ten už nejde léčit jen výplní. Potřebujete kořenové ošetření. A pokud to ignorujete, může dojít k abscesu - infekci, která se šíří do čelisti a dokonce do krku.

Nejhorší je, že praskliny často nejsou vidět na základním rentgenovém snímku. Většina z nich je mikroskopická a objeví se jen při specializovaném vyšetření - například pomocí laserového detektoru nebo digitálního zubařského mikroskopu.

Proč to nemusí bolet?

Velká část lidí nechává prasklou sklovinu bez péče, protože „nebolí“. Ale bolest není jediným ukazatelem poškození. Mnoho lidí si stěžuje, že při jídlu cítí „nějaký štěk“ nebo že se jim zub „zakousá“ při kousnutí. To je často první příznak. Někdo si všimne, že když pije studenou vodu, cítí krátkou, ostrou bolest - a pak to zmizí. To je signál, že sklovina není celistvá.

Bolest se objeví až tehdy, když poškození dosáhne nervu. A když už tam je, je pozdě. Nejde jen o to, že se musíte podrobit kořenovému ošetření - může to znamenat i ztrátu zubu. A to pak vede k dalším problémům: posunutí sousedních zubů, problémům s žvýkáním, změnám v řeči a dokonce k úbytku kosti v čelisti.

Co může způsobit prasklinu?

Praskliny nevznikají jen z náhody. Nejčastější příčiny jsou:

• Časté žvýkání tvrdých potravin: ořechy, kosti, led, tvrdé bonbóny - to všechno může způsobit mikrotrhliny.
• Zubní brnění: noční brnění zubů (bruxismus) vytváří stálý tlak, který sklovinu vyčerpává. Výsledkem jsou často jemné, ale hluboké trhliny v oblasti žvýkacích ploch.
• Staré výplně: amalgám nebo staré kompozitní výplně se s časem zmenšují a vytvářejí mezery. Ty se stávají vstupními branami pro bakterie.
• Úrazy: dopad, pád, sportovní zranění - i když nejsou viditelné, mohou způsobit interní poškození.
• Agresivní čištění: tvrdé kartáčky, agresivní technika čištění nebo používání zubních nití s přílišným tlakem mohou poškozovat okraj skloviny.

Nejčastěji se praskliny objevují u lidí nad 40 let, ale u mladých lidí s brněním nebo silným kyselým jídelníčkem se objevují i v 20 letech.

Co může zubní lékař udělat?

Nejprve lékař zkontroluje zub pomocí zvětšovacích čoček nebo mikroskopu. Poté může použít speciální barvivo, které se vstřebává do trhlin a zviditelní je. Někdy je nutný i speciální rentgen - jako je CBCT - který zobrazuje 3D strukturu zubu.

Řešení závisí na hloubce praskliny:

• Mikrotrhliny: stačí leštění a aplikace fluoridového gelu nebo sealantu - tedy „zapečetění“.
• Středně hluboké praskliny: zub se vyplní kompozitním materiálem, který se přizpůsobí tvaru zubu a zabraňuje dalšímu pronikání bakterií.
• Hluboké praskliny: pokud se prasklina blíží k nervu, může být nutná korunka. Korunka obalí celý zub a chrání ho před dalším poškozením.
• Praskliny, které dosáhly nervu: potřebujete kořenové ošetření. Po něm se zub obvykle pokryje korunkou.
• Zub, který je příliš poškozený: pokud už není možné ho zachránit, bude nutná extrakce. Poté se doporučuje implantát nebo most.

Nejlepší je včasná diagnóza. Pokud se prasklina objeví v rané fázi, šance na zachování zubu je více než 90 %. Pokud čekáte, až začne bolet, šance klesá na 40 %.

Co můžete dělat doma?

Nejlepší prevence je pravidelná kontrola u zubního lékaře - minimálně jednou ročně. Ale můžete dělat i něco vlastním způsobem:

• Používejte jemný kartáček: nezatěžujte sklovinu tvrdým kartáčkem. Vyberte si jemný nebo středně tvrdý, se zaoblenými štětinami.
• Nečistěte zuby hned po jídle: pokud jste jedli něco kyselého (limonáda, ovoce, ocet), počkejte 30 minut, než si zuby očistíte. Kyselina způsobí, že sklovina je dočasně měkčí - čištění ihned po jídle ji jen poškodí.
• Používejte fluoridovou pasta: fluorid pomáhá zpevňovat sklovinu a zpomaluje rozklad.
• Odstraňte zvyky: přestaněte žvýkat led, ořechy v kůře nebo tužky. Pokud brníte zuby, nechte si vyrobit ochrannou noční štít.
• Pijte vodu po jídle: voda pomáhá opláchnout kyseliny a cukry z úst.

Co se stane, když to necháte?

Ignorování prasklé skloviny není jen otázka zubu. To je otázka celého ústního systému. Když se infekce šíří, může se dostat do krevního oběhu. Výzkumy ukazují, že lidé s chronickými záněty v ústech mají vyšší riziko srdečních onemocnění, infarktů a dokonce cukrovky.

Nejhorší je, že ztráta zubu vede k postupnému ztrátě kosti v čelisti. Kost se začne „rozpadat“, protože neexistuje stimulace od zubu. To pak komplikuje i budoucí implantace - může být potřeba kostní transplantace. A to je nákladnější a delší léčba.

Nezapomeňte: každý zub má svou funkci. I ten zadní, který si myslíte, že nevadí. Když ho ztratíte, ostatní zuby se posunou, změní se vaše úsměv, vaše žvýkání a dokonce i vaše tvář.

Co dělat, když si všimnete praskliny?

Nečekejte. Pokud cítíte:

• krátkou bolest při jídle nebo pití,
• zvýšenou citlivost na teploty,
• zub, který se „zakousá“ při kousnutí,
• nebo vidíte na zubu jemnou čáru,

navštivte zubního lékaře do týdne. Nejde o nouzovou situaci, ale o časově kritickou. Čím dříve to vyřešíte, tím jednodušší, levnější a bezbolestnější bude léčba.

Nejde o to, jestli máte zubní pojištění nebo ne. Dejte si na to čas. Pět minut na telefonát a 30 minut na návštěvu může ušetřit tisíce korun a desítky hodin bolesti v budoucnu.